Vykuřování

Vykuřování a jeho historie

Dá se předpokládat, že vykuřování šlo ruku v ruce s „objevením“ ohně a vzniklo na základě skutečnosti, že různé druhy dřeva vylučovaly při hoření odlišné vůně. Nejenže se vůně lišily, měly také různé účinky na náladu. Jakmile byla povaha dřeva a léčivých bylin lépe pochopena, tím více se člověk dozvídal o léčivých vlastnostech a vůních. To rychle vedlo k tomu, že vykuřování zaujalo své místo při některých rituálech. Některé se používaly při výskytu nemocí, jiné pro uvolnění těla a mysli a další pro nalezení spojení se smrtelníky a bohy.

Již ve starověkém Římě byly prosby o dobré zdraví, bohatou úrodu nebo potomstvo posílány „per fumum“ (prostřednictvím kouře) bohům. Není tedy divu, že se z tohoto výrazu později vyvinul termín „parfém“. V severní Africe, Řecku a Římě se rozvinul kvetoucí a výnosný obchod s vykuřovadly. Vzácná pryskyřice se do Evropy dostávala z Afriky a arabské oblasti po starověké tzv. Kadidlové stezce.

Velká poptávka po vykuřovadlech byla zejména ve středověku, poté, co se města a osady rychle rozrůstaly a hygienické podmínky, které v nich panovaly, se daly označit přinejmenším za katastrofální. Ve snaze poskytnout ochranu před nemocemi nebo ukončit již řádící epidemie se je pokoušeli "fumigovat". Toto tzv. vykuřování moru nebo strašidel mělo vypudit „démony nemocí" z ovzduší. K tomuto účelu se používalo především santalové dřevo a bylinky, jako jsou tymián, jalovec, bobkový list, šalvěj a rozmarýn, a to zejména pro jejich příjemnou vůni.

I dnes se vykuřování používá v nejrůznějších kulturách k navázání kontaktu s předky, k meditaci nebo při očistných rituálech pro domácnost či psychiku. Pro konání takových rituálů jsou vyhrazeny speciální dny nebo určité události, jako je slunovrat, úplněk, narození, svatba nebo úmrtí. Mimořádně oblíbené je také vykuřování jako rituál v průběhu dvanácti nocí mezi Štědrým dnem a Třemi králi. V některých kulturách se však používá také pro milostný život. Vůně mají navodit romantickou atmosféru a intimní náladu.

Účinky

Při spalování rostlin se uvolňují speciální vonné molekuly, které se do organismu dostávají vzduchem, který dýcháme. Jsou zachyceny smyslovými buňkami a ty následně vysílají zprávy do mozku. Přenos takových informací do příslušných oblastí nervového systému může ovlivnit i hormonální rovnováhu. V důsledku toho se rozvíjejí nálady a pocity, které ovlivňují člověka jako celek: tělo, podvědomí i ducha. Vzhledem k tomu, že vykuřování vyžaduje také odpočinek, může v souvislosti s inhalací kouře vést k hluboké relaxaci.

Co je to vlastně vykuřovadlo?

Pod pojem vykuřovadlo se řadí veškeré materiály, které při procesu hoření spolu s kouřem uvolňují také vůně: bez ohledu na to, zda se používají pryskyřice, dřevo nebo byliny. Jsou bohaté na éterické oleje a jsou k dispozici buď ve formě čistých látek (pryskyřice, byliny, dřeva nebo části rostlin) nebo v podobě vonných směsí, tyčinek či kuželů.

Metody vykuřování

Vykuřování na dřevěném uhlí

Je důležité mít správné uhlíky, které by neměly být příliš žhavé, jinak se na nich vykuřovadlo připálí. Pokud se v kamnech vytvoří bílá vrstva popela, jsou uhlíky ideální. Důležité je také pořadí, ve kterém je vykuřovadlo umístěno: nejprve dejte na vykuřovací pánev pryskyřici a poté byliny, aby nevyhořely příliš rychle. Nejlepší je použít tvrdou, suchou pryskyřici, která se nechala několik let vyschnout.

Pokud nemáte k dispozici kamna, je třeba použít speciální dřevěné uhlí nebo prefabrikované tablety z dřevěného uhlí, které se umístí do ohnivzdorné nádoby. Jako protipožární ochrana se pod tablety uhlí doporučuje umístit písek nebo malé kameny V ideálním případě se tímto způsobem vykuřují pryskyřice, které jsou pro tento způsob obzvlášť vhodné, a to proto, že teprve žárem uhlíků mohou plně rozvinout své charakteristické aroma.

Ohřívač a síto

Vykuřování s ohřívačem a sítkem se příliš neliší od principu vonných lamp. Místo misky s olejem se na ohřívač umístí sítko s vonnou směsí, kde velmi jemně doutná. Velkou výhodou této metody je, že lze velmi dobře regulovat vývoj kouře pomocí vzdálenosti mezi sítem a plamenem. Je také obzvláště vhodná pro bylinky a vonné směsi. Ty by neměly hořet, ale pomalu "vadnout" a jemně kouřit.

Vonné tyčinky a kužely

Nejjednodušším a nejpraktičtějším způsobem vykuřování je použití hotových vonných tyčinek nebo kuželů. Stačí vhodný držák, ve kterém může vykuřovadlo bezpečně doutnat. Stačí zapálit hrot, sfouknout plamen a nechat tyčinku doutnat. Svou aromatickou vůni tak rozptýlí rovnoměrně po místnosti, dokud zcela nevyhoří.

Je velmi důležité věnovat zvláštní pozornost kvalitě vonných tyčinek! Levné zboží se syntetickými přísadami může být někdy i zdraví nebezpečné. Proto je lepší volit dražší produkty. Před nákupem si udělejte průzkum a kupujte známé značky. Informaci o kvalitě může poskytnout také země původu, protože zkušenosti ukazují, že nejkvalitnější výrobky pocházejí z Japonska, Nepálu a Tibetu. Je třeba vyzdvihnout kvalitu švýcarské značky farfalla, která u vonných tyčinek Faircense zaručuje nejen použití přírodních a certifikovaných surovin, ale také striktní dodržování zásad fair trade.

Nevystavujte se vonnému kouři příliš často a příliš dlouho - méně je v každém případě více. Důležité je také větrání, aby se vonné tyčinky nestaly zdravotním problémem. Zajistěte dobrou cirkulaci vzduchu otevřením oken a dveří, aby se kouř mohl rozptýlit. Ideální je používat vonné tyčinky venku.

Všechny naše produkty týkající se tématiky vykuřování naleznete zde.

Tipy